Jdi na obsah Jdi na menu
 


Úryvek druhý - "vynucený samorozklad"

Indukovaná autolýza

Již dříve jsme se zmínili o vážné roli tzv. indukované autolýzy (vynucený samorozklad) v asimilaci potravy. V souladu s naší hypotézou tento typ trávení, při kterém objekt trávení (potrava) v přirozených podmínkách zabezpečí svůj vlastní rozklad a strávení, je nejstarším mechanizmem počátečního zpracování potravy mnohobuněčných organismů. Indukovaná autolýza je prováděna vlastními enzymy objektu trávení, přitom trávící enzymy konzumenta vytváří příznivé podmínky pro jejich činnost. Nicméně donedávna se mělo za to, že autolýza hraje nevýznamnou roli v celkovém procesu trávení, protože počáteční etapy trávení probíhají hlavně v dutinách trávícího traktu vyšších organismů pomocí enzymů konzumenta, a přechodné a závěrečné  jsou výsledkem membránového trávení.

Takto bylo nutno stanovit odpovídající roli enzymů konzumenta a enzymů objektu trávení v počátečních etapách hydrolýzy výživných látek při příjmu potravy za normálních podmínek. Zvláště těžké bylo objasnit výživu dravců, u kterých probíhá trávení velkých kusů masa, kvůli čemuž je poměr povrch/hmota malý, nevýhodný pro enzymy žaludeční šťávy, působící na povrchu objektu trávení.

Při indukované autolýze oběť, tedy objekt výživy, zabezpečuje svoje vlastní strávení. To probíhá, například, když škrtič pohltí králíka. Donedávna nebylo jasné, jakým způsobem probíhá strávení vcelku pohlcené potravy škrtičem. Povrchový kontakt s trávícími enzymy škrtiče je malý, protože objekt trávení není zpracován na menší části. Ukázalo se, že dříve, než začnou na povrch oběti působit enzymy dravce, oběť bude „autolyzována“ díky indukované autolýze.

Indukovanou autolýzu jsme sledovali při modelových experimentech, nazvaných „malý umělý škrtič“. Do průhledné nádoby naplněné žaludečními šťávami člověka, koně nebo psa, jsme vložili „syrovou žábu“ a žábu po krátkém tepelném zpracování. V několika prvních hodinách probíhala hydrolýza „vařeného“ objektu rychleji, než „syrového“, což bylo potvrzením obecně přijatých názorů. Nicméně v dalších 2-3 dnech se „syrový“ objekt zcela rozpustil, zatímco struktury „vařeného“ zůstaly do značné míry zachovány. Tímto způsobem bylo při experimentu současně s důkazem existence indukované autolýzy prodemonstrováno, že živá bílkovina se hydrolyzuje rychleji, než denaturovaná.

Dále jsme detailně sledovali mechanizmus trávení živých tkání žaludeční šťávou.

Vyjasnilo se, že podstata tohoto mechanismu je v tom, že kyselé žaludeční šťávy dravce indukují (nabudí) „samotrávení“ oběti jejími vlastními enzymy. Dochází k rozložení všech buněčných struktur při pH 3-5.

Podle všeho probíhá indukovaná autolýza nejen u masožravců, ale i u býložravců. Příklady indukované autolýzy byly nalezeny také mezi nižšími živočichy, zejména červi.

……………………………………………………………………………………

Můžeme předpokládat, že představy o indukované autolýze umožní lépe pochopit mechanizmy přirozeného trávení potravy, její snadné usvojení bez tepelné úpravy, a nakonec, i tu okolnost, že indukovaná autolýza – to je důležité a dávné vzájemné přizpůsobení se po sobě jdoucích partnerů v potravním řetězci.